| Domů > LOKALITY > Telč > Základní popis |
Telč – Historické jádro města s náměstím a zámkem
Už od roku 1121 zde měl stát hrad knížete Oty II. Poprvé je však Telč zmiňována r. 1180 jako osada na českomoravském pomezí. Tato původní osada s panským sídlem a farním kostelem jehož románská věž se dochovala dodnes, ležela v jižní části dnešního města.V královských rukou byla jen krátce. V roce 1339 Telč získal Oldřich z Hradce výměnou za královský majestát od českého krále Jana Lucemburského. Tím se panství stalo součástí majetku Vítkovců, pozdějších pánů z Růže a jejich hradecké větve a zůstalo jí až do vymření rodu na počátku 17. století. Vznikl nový gotický hrad. Součástí opevnění se staly i dva rybníky – Štěpanický a Zličský na Telčském potoce.Bylo založeno město s gotickými domy, kostelem sv. Jakuba a rozsáhlým tržištěm, opevněnými hradbami a vodním příkopem. Rozsáhlé požáry na konci 14. století a v polovině 16. století však zničily mnoho budov a město se zcela proměnilo.
Původní pozdně gotický hrad se nalézal ve východní části dnešního zámku kolem malého nádvoří. Zachariáš z Hradce přistoupil v letech 15446 – 80 k zásadní přestavbě , která změnila hrad na luxusní renesanční zámek. V roce 1551 se zúčastnil výpravy českých velmožů do italského Janova. Vrátil se zpět nadšen italskou renesancí. Výhodně se oženil s Kateřinou z Valdštejna, čímž zdvojnásobil majetek a mohl si proto dovolit nákladné investice. Na úpravách pracoval stavitel Leopold Estreicher. Později však tuto roli převzali italští umělci.. Konečnou podobu zámku ovlivnil Ital Baldassare Maggi z zrovna, který působil jako dvorní architekt Rožmberků na řadě míst jejich rozsáhlých držav. Na starý palác navázala přístavba Nového tzv. Severního paláce. Budovy byly vybaveny arkádami a vyzdobeny sgrafity a visáží. Na straně k městu byla zřízena zámecká zahrada. Luxusní interiéry mají nádherné kazetové stropy: Nejkrásnější z nich najdeme ve Zlatém sále, kde jsou dřevořezby pozlacené. Představují většinou postavy antických božstev a bájných hrdinů. Také Rytířský sál je vyzdoben nádherným stropem a kosočtverečnými kazetami. Stěny jsou bohatě zdobeny erby majitelů zámku. Patřila mezi ně i manželka Zachariáše z Hradce, Kateřina z Valdštejna zvaná Perchta, proslulá Bílá paní. Nápisy v renesančních prostorách zámku jsou české. Výstavbu zámku zakončila kaple Všech svatých s bohatou renesanční výzdobou.
Telčské panství patřilo pánům z Hradce až do roku 1604. Rod vymírá po meči a město přechází do rukou Viléma Slavaty z Chlumu. Roku 1681 se majiteli stávají Lichtenštejnové. Tito majitelé panství však prováděli jen drobnější úpravy. Pozornost věnovali spíše zámecké zahradě a parku, kde byl vystavěn vznosný empírový skleník. Jen interiérová výzdoba se částečně měnila a přicházejícími novými slohy.
Půdorys města byl vymezen rybníky a opevněním. Do města se vstupovalo třemi branami, Malou, velkou a Horní. Naprostým unikátem je telčské náměstí. Původní pozdně gotické kamenné domy byly po požárech upraveny renesančně a dostaly nová průčelí s ozdobnými štíty často zdobené sgrafitem. Snad nejkrásnějším příkladem je dům pekaře Michala. Motivy sgrafit zobrazují Ukřižování, Víru, Spravedlnost atd. Některá průčelí dostala později barokní nebo klasicistní podobu, která však respektovala původní proporce, takže zástavba náměstí si zachovala jedinečnou celistvost. Dvě delší strany náměstí lemuje podloubí. Zajímavou zvláštností jsou podpěrné sloupy, které spojovaly vždy dva sousední domy. Radnice s Atikou zdobenou cimbuřím je dílem italského stavitele působícího na zámku. V letech 1650 – 55 byla v západní části postavena jezuitská kolej s kostelem Jména Ježíš. Později, v roce 1852, zde vznikla první reálka na Moravě, v níž se vyučovalo česky. Kostel sv. Ducha má pozdně románskou 49 m vysokou věž, zbudovanou z pečlivě opracovaných kvádrů. Několikrát vyhořel. Dnes slouží evangelické církvi. Farní kostel sv. Jakuba je typické vznosné dvoulodní, jaké najdeme na mnoha místech někdejšího rožmberského dominia. Je vyzdoben nástěnnými malbami. Mariánský sloup na náměstí Zachariáše z Hradce je dílem sochaře Davida Liparta. Na jedné z kašen je umístěna socha sv. Markéty, patronky města.
Telč patří podobně jako např.Český Krumlov mezi města, jejichž vývoj postupoval po vymření mocného rodu Rožmberků jen pomalu. Jejich jádra zůstala zachována jako ukázka goticko-renesančního urbanismu, jen nevelkými zásahy v pozdějších dobách. Telč s mimořádně hodnotným zámkem a jedinečně dochovaným náměstím patří proto k našim nejkrásnějším historickým městům.
|
|
| Vítejte
Srdečně Vás vítáme na internetovém portále Czech-Gate.
Využijte rychlou navigaci na hlavní témata a prezentace UNESCO.
|
 |
 |
NOVINKY
Starší novinky |
 |
|